Častější výskyt kolorektálního karcinomu u mužů je dán geneticky
27. 5. 2012 | Tisková zpráva Cancer Research UK
Britští vědci prokázali, že jeden z pohlavních chromozomů se podílí na vzniku zhoubného onemocnění, které může postihovat obě pohlaví. Tento poznatek možná pomůže objasnit, proč se u mužů vyskytuje rakovina tlustého střeva a konečníku častěji než u žen. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Nature Genetics [1].
Ilustrační obrázek: depositphotos.com
Do čela mezinárodního týmu vědců se postavili experti z britského Ústavu pro výzkum rakoviny (Institute of Cancer Research, ICR), Oxfordské univerzity (University of Oxford) a Edinburské univerzity (University of Edinburgh). Výzkumníci pátrali po změnách v DNA kódu, které zvyšují riziko vzniku kolorektálního karcinomu (CRC). Vědci přitom poprvé v dosavadní historii výzkumu tohoto onemocnění identifikovali změny na chromozomu X, což je jeden z chromozomů určujících pohlaví jedince.
„Vadná“ oblast na chromozomu X souvisí s nižší expresí genu označovaného jako SHROOM2, který reguluje vývoj a morfologické změny endoteliálních buněk. Mutace na tomto genu byly již v předchozích studiích spojovány s nádorovým onemocněním.
Vědci předpokládají, že u žen je případná „vadná“ verze chromozomu X zamaskována normálně fungující verzí (neboť ženy mají dva chromozomy X). Muži však mají pouze jednu kopii chromozomu X – a pokud je tento chromozom vadný, není jeho normální funkci čím nahradit.
Jedním z autorů studie, kterou finančně podpořila britská charitativní organizace Cancer Research UK, je prof. Richard Houlston z britského ICR. Prof Houlston vysvětlil: „Pokud je známo, je to vůbec poprvé, co někdo prokázal, že jeden z pohlavních chromozomů se podílí na vzniku nádorového onemocnění, které může postihovat obě pohlaví. To možná pomáhá vysvětlit, proč se rakovina tlustého střeva a konečníku častěji vyskytuje u mužů. A jednou možná dokážeme přesněji zacílit screening na osoby, kterým hrozí vyšší riziko tohoto onemocnění.“
Kromě výše zmiňované oblasti na chromozomu X objevili vědci další dvě „rizikové“ oblasti na jiných chromozomech, čímž celkový počet identifikovaných oblastí na genomu, které v případě mutace zvyšují riziko vzniku CRC, vzrostl na 20.
Za účelem identifikace těchto genetických alterací studovali vědci jednonukleotidové polymorfismy (SNP) – úseky DNA, které se mezi jednotlivci liší – odhalené v pěti předchozích mezinárodních studiích, a snažili se přitom najít takové SNP, které se častěji vyskytovaly u pacientů s CRC než u zdravých jedinců.
Druhá genetická varianta, která byla identifikována v rámci této studie, se vyskytuje na genu CDKN1A v 6. chromozomu. Gen CDKN1A kóduje protein, který se velmi významně podílí na regulaci tumor-supresorových drah v buňce. Blokuje také tvorbu nových řetězců DNA, které nádorové buňky potřebují ke svému růstu a dělení.
Třetí objevená varianta je lokalizována na 11. chromozomu, v genu označovaném jako POLD3. Tento gen hraje klíčovou úlohu ve dvou drahách sloužících k opravě poškozené DNA, o nichž je známo, že v některých případech kolorektálního karcinomu nefungují správně.
Kolorektální karcinom je třetím nejčastěji se vyskytujícím typem rakoviny ve Velké Británii: každým rokem je toto onemocnění nově diagnostikováno přibližně u 41 100 Britů, z toho je zhruba 22 700 mužů a 18 400 žen (viz Pozn.).
Dr. Lesley Walkerová z Cancer Research UK dodala: „Vědci pracující pro Cancer Research UK se řadí ke světové špičce, co se týče výzkumu genů zvyšujících riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Díky tomuto výzkumu budeme schopni lépe porozumět tomu, jak se široká škála genů podílí na vzniku tohoto zhoubného onemocnění a možná to povede i k vývoji nových léků, přesně cílených proti CRC.“
Reference
- Dunlop MG, Dobbins SE, et al. Common variation near CDKN1A, POLD3 and SHROOM2 influences colorectal cancer risk. Nature Genetics 2012. doi: 10.1038/ng.2293
Poznámka překladatele
- Epidemiologie kolorektálního karcinomu v České republice je podrobně diskutována na samostatné stránce.
Klíčová slova: kolorektální karcinom, genetická vada