Fatalismus jako životní postoj, který snižuje účast na onkologickém screeningu

27. 9. 2011 | Tisková zpráva Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR)

I v případech, kdy je zdravotní péče poskytována zdarma, je pokrytí kolorektálním screeningem u nejchudší části populace výrazně nižší než u zbytku obyvatelstva. Výsledky nové britské studie naznačují, že by to mohlo být způsobeno životním názorem, který psychologové označují anglickým termínem cancer fatalism (Pozn. 1).

Ilustrační obrázek: depositphotos.com

Dr. Anne Milesová, která přednáší psychologii na University of London, tvrdí, že lidé přesvědčení o tom, že onkologický screening je k ničemu, nebo že stejně zemřou na rakovinu, velmi často nedodržují doporučení lékařů týkající se onkologické prevence.

  • I když vyšetření nic nestojí, pokrytí je výrazně nižší u lidí s negativním postojem.
  • Odborníci se zaměřili na pokrytí kolorektálním screeningem v Anglii.
  • Negativní postoj lze změnit vhodně zvolenou psychosociální intervencí.

Výsledky jejího výzkumu byly právě publikovány v nejnovějším čísle odborného časopisu Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention, což je oficiální časopis Americké asociace pro výzkum rakoviny (American Association for Cancer Research, AACR).

„V Anglii jsou screeningová vyšetření poskytována zdarma a případná další ošetření také, avšak lidé s nízkým socioekonomickým statusem se screeningu téměř neúčastní. Pokusili jsme se zjistit, proč tomu tak je,“ vysvětlila dr. Milesová.

Dr. Milesová se svými kolegy analyzovala údaje o 529 lidech ve věku 60–69 let, kteří vyplnili několik dotazníků posuzujících jejich socioekonomický status, sebehodnocení jejich zdraví, a do jaké míry se ztotožňují s postojem označovaným jako cancer fatalism (Pozn. 1). Výsledky z těchto dotazníků pak byly porovnány s mírou účasti na TOKS (Pozn. 2).

Bylo zjištěno, že u mužů i u žen s vyšším socioekonomickým statusem, lepším sebehodnocením vlastního zdraví a nižší mírou cancer fatalism byla o 56 % vyšší pravděpodobnost účasti na kolorektálním screeningu založeném na TOKS.

Dr. Milesová je přesvědčena o tom, že s lidmi zastávajícími názor zvaný cancer fatalism lze úspěšně polemizovat, jakmile někdo tento jejich životní postoj odhalí. „Je zřejmě, že v těchto případech jde o něco úplně jiného než o peníze. Musíme se pokusit pochopit a pozměnit postoj některých lidí k onkologickému screeningu,“ objasnila dr. Milesová. „Pokud si myslí, že screening k ničemu není, nebudou se ho účastnit, i když je zdarma.“

Poznámky překladatele

  1. Anglický výraz cancer fatalism označuje názor člověka, který je přesvědčen, že diagnóza rakoviny znamená jistou smrt. Lidé zastávající tento názor se často odmítají účastnit onkologického screeningu, souvisejících vyšetření či léčby.
  2. Jako primární metoda kolorektálního screeningu je ve většině zemí používán test okultního krvácení do stolice (TOKS). V České republice je kromě TOKS nabízena i screeningová kolonoskopie, kterou odborníci upřednostňují jakožto spolehlivější metodu.

Reference

  1. Miles A, Rainbow S, von Wagner C. Cancer fatalism and poor self-rated health mediate the association between socioeconomic status and uptake of colorectal cancer screening in England. Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention 2011. doi: 10.1158/1055-9965.EPI-11-0453

klíčová slova: pokrytí screeningem, kolorektální karcinom, socioekonomický status, fatalismus