Vakcína z viru koňské encefalitidy může zpomalit některé typy rakoviny
18. 8. 2010 | ecancer.org
Experimentální vakcína založená na viru, který způsobuje encefalitidu u divokých zvířat, zřejmě dokáže v některých případech pokročilého stadia rakoviny zablokovat další růst nádoru. Vyplývá to z výzkumu vědců z americké Duke University [1].
Ilustrační obrázek: depositphotos.com
Výzkumníci tvrdí, že vakcína dokáže stimulovat imunitní odpověď i v situaci, kdy je imunitní systém výrazně oslaben, což je u pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním běžné.
Z alfaviru, který způsobuje venezuelskou koňskou encefalitidu (zkratka VEE z anglického Venezuelan equine encephalitis), vědci odstranili geny, které mu umožňovaly replikaci, a nahradili je geny produkujícími biomarker CEA (karcinoembryonální antigen), který je charakteristický pro řadu zhoubných nádorů tlustého střeva, prsu a plic.
„Alfaviry se již využívají při léčbě infekčních onemocnění, ale toto je zřejmě poprvé, kdy jsou použity při léčbě onkologických pacientů,“ tvrdí dr. Michael Morse z Duke University, hlavní autor článku, který byl publikován v odborném časopise Journal of Clinical Investigation.
Klinické fáze studie I/II se zúčastnilo 28 pacientů s pokročilým stadiem rakoviny plic, tlustého střeva, apendixu a slinivky břišní, kteří již prodělali několik cyklů chemoterapie, ale onemocnění se jim pokaždé vrátilo.
Protinádorové vakcíny jsou navrženy tak, aby přiměly imunitní systém pacienta, aby sám rozpoznal a zničil nádorové buňky. Jejich cílem tedy není předcházet danému onemocnění, jako je tomu u tradičního očkování.
Vědci k vývoji vakcín často používají geneticky pozměněné viry, kdy je zbaví všech škodlivých částí a vloží do nich geny, od kterých se očekává protinádorové působení. Poměrně často se však stává, že imunitní systém rozpozná příchozí virus jako nebezpečného vetřelce a zničí jej dřív, než pozměněný virus stačí splnit svou úlohu. Předchozí výzkumy však naznačují, že virus VEE by takovou imunitní odpověď nemusel vyvolat.
„Krása alfavirů spočívá v tom, že jsou přirozeně přitahovány k dendritickým buňkám, které stimulují produkci velkého množství T-lymfocytů a protilátek,“ vysvětlil dr. Morse. „Předpokládáme, že jakmile dojde k infekci, dendritické buňky aktivují T-lymfocyty a protilátky, které pak napadnou vše, co má na povrchu CEA antigen – což jsou v tomto případě rychle rostoucí nádorové buňky.“
Účastníkům klinické studie byly v průběhu tří měsíců aplikovány až čtyři injekce vakcíny plus přeočkování. Po skončení studie vykazovali dva pacienti remisi (tzn. dočasné vymizení projevů nemoci), u dvou došlo ke stabilizaci onemocnění a u jednoho pacienta s rakovinou slinivky břišní zmizela léze na játrech. U ostatních pacientů nebyla zaznamenána žádná reakce na léčbu.
„Nesmíme však zapomínat, že se jednalo o pacienty s velmi pokročilým stadiem onemocnění, které se už nedá ničím jiným zastavit,“ upozorňuje dr. Morse, specialista na design očkovacích látek. „Věříme tomu, že v několika uvedených případech dokázala vakcína stimulovat obranný systém těla, aby zničil obrovské množství nádorových buněk, a to navzdory záplavě neutralizujících protilátek a regulačních T-lymfocytů.“
Dr. Morse ještě dodal, že největší užitek z léčby měli zjevně pacienti, jejichž nádor byl nejmenší. Jeho výzkumný tým tedy nyní plánuje další klinické studie, které ověří účinnost vakcíny u lidí, kteří se podrobili chirurgickému odstranění nádoru, ale hrozí jim vysoké riziko recidivy. V dalších studiích bude vakcína zkombinována s dalšími látkami, které stimulují imunitní systém (např. interleukin 12), což by mělo ještě zvýšit účinnost očkování.
Reference
- Morse MA, Hobeika AC, et al. An alphavirus vector overcomes the presence of neutralizing antibodies and elevated numbers of Tregs to induce immune responses in humans with advanced cancer. Journal of Clinical Investigation 2010. doi: 10.1172/JCI42672
Klíčová slova: alfaviry, venezuelská koňská encefalitida (VEE), protinádorová vakcína
