Kolorektální karcinom: nové možnosti léčby a důraz na screening

Systém plošných screeningů označují čeští lékaři za „národní poklad“, jejich organizace snese srovnání s vyspělými zeměmi západní Evropy. Včasné odhalení zhoubných nádorů je pro jejich léčbu zásadní, což dokazují statistiky. Ročně u nás na rakovinu umírá kolem 27 tisíc nemocných, z nichž minimálně v jedné třetině jde o nádor, jemuž lze předejít. U kolorektálního karcinomu je pak toto číslo ještě vyšší. „Diagnóza kolorektálního karcinomu je v ČR ročně stanovena u zhruba 8 tisíc pacientů, z čehož jde téměř v polovině případů o III. a IV. stadium s nepříznivou prognózou. Při včasném záchytu je přitom kolorektální karcinom plně vyléčitelný, podle pětiletého přežití až v 90 procentech případů,“ vysvětluje profesor RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Právě screening, který je pro včasné odhalení a léčbu zhoubných nádorů velmi důležitý, přitom během pandemie utrpěl ze všech screeningových programů nejvíce. Podle předního českého odborníka na kolorektální karcinom profesora MUDr. Luboše Petrželky, CSc., se covid-19 přímo podepsal na nízkém počtu lidí, kteří v letech 2020 a 2021 absolvovali screening kolorektálního karcinomu. „Po velmi slibném rozvoji screeningového programu, který se projevuje úbytkem pozdě zachycených nádorů, měla koronavirová pandemie logicky negativní dopad. Obavy z covidové infekce ve zdravotnickém zařízení byly vyšší než obavy z nádorového onemocnění,“ říká profesor Petruželka, který působí jako přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN a Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka.

To dokládají také statistiky ÚZIS, podle kterých bylo v roce 2020 v České republice provedeno o 12 procent méně screeningových kolonoskopií než v roce 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu, konkrétně o téměř 60 procent. „Toto snížení počtu klientů absolvujících screening bude mít důsledek v nárůstu pozdních záchytů a v budoucnosti může vést až k navýšení mortality,“ doplňuje profesor Petruželka. U kolorektálních karcinomů jde o nádory s pomalejším růstem, část nezachycených karcinomů proto může být ještě relativně včas rozpoznána.

Nové možnosti léčby

Vysoká úspěšnost léčby kolorektálního karcinomu souvisí nejen s včasnou diagnózou, ale také s pokroky v léčbě. Zatímco do roku 1986 byl k dispozici jen jediný lék schopný ničit nádorové buňky, nyní mohou lékaři volit a kombinovat přípravky z různých lékových skupin podle vhodnosti pro konkrétního pacienta. Moderní biologická (cílená) léčba se tak stala (nejen) v pokročilejších stadiích onemocnění nedílnou součástí léčby, spolu s chirurgickým odstraněním nádoru, chemoterapií nebo radioterapií.

Cílem biologické léčby je zabránit růstu nádorových buněk a blokovat jejich dělení. Biologickou léčbu lze podat již před chirurgickým výkonem, aby došlo ke zmenšení nádoru, což zlepšuje vyhlídku na úplné odstranění nádoru a na lepší výsledek chirurgického výkonu obecně. Následná komplexní léčba časného stadia kolorektálního karcinomu může vést k úplnému vyléčení pacienta. U pokročilejších stadií pak vede ke zlepšení kvality života i jeho prodloužení. „Zlepšení se týká nejen pacientů s raným stádiem onemocnění, ale také pacientů s nádorem rozšířeným do celého těla. Přestože v pozdním stadiu zatím nelze onemocnění zcela vyléčit, lze ho mnohdy považovat za chronické, tj. dlouhodobě léčitelné,“ vysvětluje Mgr. Dvořáček.

Moderní léčba spolu s včasnou diagnózou díky účasti ve screeningovém programu v posledních „předcovidových“ letech prodloužila očekávanou dobu dožití u padesátníků téměř o 5 let a zvýšila celkové přežití všech pacientů. Více informacích o přínosech moderní léčby a včasného screeningu je dostupné v rámci studie Inovace pro život (inovaceprozivot.cz).

Život s kolorektálním karcinomem (příběh pacientky)

Kolorektální karcinom o sobě nemusí dát vědět krví ve stolici. U Petry M. byly prvními příznaky bolest v podbřišku a následně časté nucení na stolici a nemožnost se vyprázdnit, mimo jiné kvůli velké bolesti. Diagnóza kolorektálního karcinomu přišla velmi rychle. „Onemocnění a léčba převrátily můj tehdejší dosavadní život vzhůru nohama. Do zjištění diagnózy jsem žila velmi hektickým životem, plným pracovního nasazení, enormního stresu, nepravidelné a nezdravé stravy a sebedestruktivním přístupem sama k sobě. Po prvotním vstřebání a prožití šoku z diagnózy a po skončení léčby jsem změnila vše, co jsem změnit mohla, v čem mi nebylo dobře a co mě psychicky nebo fyzicky vyčerpávalo. Jsem šťastná, že jsem svůj boj vyhrála," svěřila se pacientka, která nemoc porazila v roce 2019. Od té doby prý žije mnohem kvalitnější, zdravější a spokojenější život.

Rychle poté, co byl vyřčený verdikt rakoviny, byla na pořadu dne břišní operace resekce střev pro vyoperování nádoru. Po měsíčním zotavení po operaci následovala radioterapie a chemoterapie. „Samotné období léčby, které trvalo půl roku, pro mě bylo náročné jak fyzicky, tak psychicky. Unavilo mě i uvaření čaje. Léčbu doprovázely těžké intenzivní průjmy, nechutenství, neuropatie dolních končetin. Jsem vděčná za to, že se nádor odhalil včas. Zachránilo mi to život. Proto všem radím: odhoďte stud, ostych či strach a buďte ke svému zdraví zodpovědní a nepřehlížejte varovné signály. Život je jen jeden."