Prevence a léčba závažných gastroenterologických onemocnění v Jihomoravském kraji

27. 4. 2018 | Tisková zpráva ČGS ČLS JEP

Ve dnech 12.–13. 4. 2018 se ve Vile Stiassni v Brně na pracovním jednání sešli členové výboru České gastroenterologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČGS ČLS JEP) s jihomoravskými gastroenterology. „Cílem setkání, kterého se zúčastnilo na 30 odborníků z Jihomoravského kraje, bylo informovat kolegy o činnosti výboru ČGS a především diskutovat problémy oboru gastroenterologie nejen v tomto kraji“, představil význam akce předseda ČGS Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. Podobná setkání s regionálními gastroenterology se již v minulosti konala v Libereckém a Jihočeském kraji.

Prevence a léčba závažných gastroenterologických onemocnění v Jihomoravském kraji

Fotografie: Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Efektivita screeningu kolorektálního karcinomu v ČR a Jihomoravském kraji

Jedním z nejzávažnějších témat gastroenterologie v současné době je realizace populačního screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku, a to celoplošně na území ČR. Výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku po zavedení tohoto screeningu (zahájen v roce 2000) klesá, snížila se tím také úmrtnost. Rozsáhlé celosvětové výzkumy ukázaly, že tento postup snižuje výskyt rakoviny a především úmrtnost. Posouvá totiž diagnostiku do velmi časných stádií.

Úmrtnost na kolorektální karcinom v ČR klesá o desítky procent. Podobně příznivý trend lze sledovat i v Jihomoravském kraji. To jsou data, která v celorepublikových číslech znamenají tisíce zachráněných životů. Trend potvrzují statistické údaje z Národního onkologického registru, ÚZIS ČR a Českého statistického úřadu. Z nich vyplývá, že incidence kolorektálního karcinomu se stabilizovala a současně dochází k setrvalému snižování mortality. V ČR bylo v poslední dekádě sledováno snížení mortality o 24 %, v Jihomoravském kraji o 19 %. Příznivou situaci doplnil prof. Lukáš: „Na počátku tisíciletí zaujímala ČR v obou kategoriích druhé místo na světě. Tímto došlo k zastavení tohoto negativního trendu, v současné době se dostáváme v pořadí na páté místo na světě.“

Výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku je vyšší v populaci mužů než v populaci žen. V Jihomoravském kraji je situace obdobná jako v celé ČR. Počet nově diagnostikovaných onemocnění na 100 tis. mužů je za období 2011–2015 v Jihomoravském kraji 93, u žen 60.

Preventivní vyšetření by měli absolvovat všichni občané, kteří dosáhnou 50 let věku. Ti vstupují do Národního screeningového programu, který je založený na testu okultního krvácení do stolice (TOKS) a stále častěji na koloskopii. V lednu 2014 bylo pojišťovnami zahájeno adresné zvaní občanů do programu screeningu nádorů tlustého střeva a konečníku. Jak uvádějí plátci zdravotní péče, bylo od zahájení zvaní do prosince 2016 odesláno téměř 3,8 milionu pozvánek, v rámci Jihomoravského kraje to bylo za stejné období více než 400 tisíc. Na pozvánku lépe reagují ženy.

Screening aktuálně v Jihomoravském kraji pokrývá 31 % všech osob nad 50 let. Po zavedení adresného zvaní došlo v celé republice k nárůstu screeningových výkonů. „Ve zmiňovaném kraji je zejména viditelný nárůst objemu provedených screeningových koloskopií. Přesto je v regionálním srovnání míra využití screeningových koloskopií v Jihomoravském kraji jedna z nejnižších,“ okomentoval situaci RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

„Na Interní gastroenterologické klinice při FN Brno bylo v roce 2017 provedeno 3 033 koloskopií, z toho 203 screeningových,“ jak nám sdělil její přednosta MUDr. Jiří Dolina, Ph.D. Nutnost další osvěty screeningu kolorektálního karcinomu potvrzuje také poměr screeningových vyšetření a pozitivních nálezů. V letech 2006–2016 bylo v Jihomoravském kraji provedeno 23 059 screeningových koloskopických vyšetření, z toho u 659 pacientů byl nalezen zhoubný nádor.

V případě, že je pacientovi provedena screeningová koloskopie, trvá toto vyšetření přibližně půl hodiny. Přičíst je třeba čas nutný k případným slizničním odběrům či odstranění polypů. Po výkonu je nutné následné sledování pacienta, které trvá obvykle více než 1 hodinu. „Pomocí screeningu dokážeme najít výrůstky ve sliznici, které ještě nejsou zhoubné, označují se jako polypy. Pokud bychom je však ve střevě nechali několik let, je zde vysoké riziko vzniku rakoviny. V průběhu koloskopie bezbolestně odstraníme výrůstek a přerušíme tak vývoj k nádoru,“ vysvětlil MUDr. Vladimír Nosek, člen výboru ČGS.

V ČR je v současné době téměř 200 center screeningové koloskopie, v Jihomoravském kraji 21. V rámci ČR připadá na jedno centrum 20 546 obyvatel. Jihomoravský kraj patří mezi regiony s mírně vyšší zátěží a na jedno centrum připadá 21 386 osob z cílové populace.

Kolorektální karcinom představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění v ČR. Za zhoubnými nádory je hned na druhém místě za prostatou mužů a rakovinou prs u žen. Screeningové vyšetření umožňuje časnější diagnózu rakoviny, zlepšuje prognózu týkající se délky a kvality života, snižuje potřebu invazivní léčby a minimalizuje léčebné náklady a úmrtnost.

Dostupnost biologické léčby IBD a jejich úhrada od zdravotních pojišťoven

Idiopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel disease) jsou souhrnným označením pro chronická zánětlivá střevní onemocnění, Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu. Jde o civilizační onemocnění, jejichž příčina není známa, ale nepochybně jejich vznik souvisí se změnou přípravy pokrmů, diety a stravování, ke kterému došlo v posledních sto letech.

Ulcerózní kolitida se projevuje krvácením při stolici, bolestivým nucením na stolici a v některých případech krvavými průjmy. Crohnova nemoc má projevy velmi rozmanité, v popředí jsou bolesti břicha, hubnutí, průjmy a teploty. Obě nemoci mají také některé mimostřevní projevy jako je postižení kůže, kloubů a očí. Typické je to, že obě nemoci postihují především mladé lidi mezi 20–30 rokem života.

Obě nemoci byly objeveny v první polovině minulého století. Crohnova choroba dostala své jméno po americkém gastroenterologovi B. C. Crohnovi, který ji v roce 1932 poprvé popsal a odlišil od střevní tuberkulózy. Ulcerózní kolitida byla poznána o něco dříve, v lékařské literatuře se první zmínky o ní objevily již krátce před první světovou válkou.

Léčba IBD je založena především na podávání medikamentů, u některých pacientů je však nutná i léčba chirurgická. „Vrcholem medikamentózní terapie u pacientů s těžkým průběhem, anebo vysokým rizikem komplikací, je léčba biologická,“ vysvětlil lékař klinického centra ISCARE IVF a.s. v Praze MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.

V současné době je v ČR 30 center oprávněných indikovat a podávat biologickou terapii dospělým pacientům s IBD a 11 pracovišť, na kterých je biologická terapie podávána dětským pacientům. Rozšíření počtu center zlepšilo dostupnost biologické léčby v jednotlivých regionech a souvisí i s celkovým trendem zvyšování počtu léčených pacientů a posouvání biologické léčby do časnějších fází onemocnění, kdy je tato terapie účinnější.

Jedním z center pro biologickou terapii v Jihomoravském kraji je „Centrum pro idiopatické střevní záněty a biologickou léčbu“ Interní gastroenterologické kliniky při FN Brno. V současné době je zde sledováno téměř 900 pacientů, z toho 615 pacientů aktivně dochází na biologickou léčbu. „V rámci Centra pro biologickou léčbu se každoročně potýkáme s finančními problémy pro krytí léčby našich pacientů. Vzorec pro úhradu nákladů na biologickou léčbu není fixně daný a nezohledňuje adekvátně nárůst nových pacientů. Dále nereaguje na fakt, že tato léčba je efektivní, počet pacientů s potřebou dlouhodobé léčby narůstá meziročně a rovněž nezohledňuje ceny nových preparátů,“ upozornil na ekonomické problémy přednosta Interní gastroenterologické kliniky MUDr. Jiří Dolina, Ph.D.