Kombinovaná analýza zvyšuje přesnost predikce vzniku kolorektálního karcinomu
27. 2. 2018 | Tisková zpráva DKFZ
Je-li u příbuzných prvního stupně diagnostikován kolorektální karcinom (CRC), má člověk zvýšené riziko vzniku tohoto zhoubného nádoru. Totéž platí pro lidi, v jejichž genomu je nalezeno zvýšené množství markerů genetického rizika. Při predikci rizika vzniku CRC se obvykle tyto faktory posuzují zvlášť, nikoli v kombinaci. Podle výzkumníků z Německého centra pro výzkum rakoviny (Deutsches Krebsforschungszentrum, DKFZ) však právě kombinace rodinné anamnézy a analýzy genetických markerů pomáhá přesněji určit riziko vzniku CRC u daného jedince.
Ilustrační obrázek: depositphotos.com
Přijde-li v ordinaci praktického lékaře řeč na kolorektální screening, pacienti jsou často dotazováni na výskyt zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku mezi nejbližšími příbuznými. Výskyt kolorektálního karcinomu u příbuzných prvního stupně (což jsou rodiče, sourozenci a potomci) je považován za významný rizikový faktor pro vznik tohoto onemocnění. Kromě rodinné anamnézy však o riziku vzniku zhoubného nádoru vypovídá i profil markerů genetického rizika (genetic risk markers) u konkrétního jedince. Tento vědecký termín zahrnuje nepatrné variace v genech, tzv. jednonukleotidové polymorfismy (single nucleotide polymorphisms, SNPs), přičemž každý z nich sám o sobě představuje jen minimální riziko pro vznik onemocnění. Pokud se jich však u daného jedince nashromáždí velké množství, mohou mít velmi významný dopad na vznik CRC.
„Obecně panuje představa, že profil markerů genetického rizika a rodinná anamnéza víceméně poskytují tutéž – tedy duplicitní – informaci,“ konstatoval prof. Hermann Brenner, expert na prevenci kolorektálního karcinomu, který působí v DKFZ. V nejnovější studii, která byla právě publikována v odborném časopise Clinical Epidemiology [1], prof. Brenner se svým výzkumným týmem tento koncept zpochybnil a ukázal, že je velmi užitečné oba zdroje informací kombinovat.
Prvním autorem studie je epidemiolog Korbinian Weigl, který analyzoval nejen rodinnou anamnézu, ale také panel 53 známých markerů genetického rizika u přibližně 4 500 účastníků studie DACHS [2]. Přibližně polovinu účastníků studie tvořili pacienti, u nichž byl někdy v minulosti diagnostikován CRC. Ze studie byly vyvozeny následující závěry:
- Riziko vzniku CRC u účastníků studie, jejichž příbuzní prvního stupně onemocněli CRC, bylo přibližně dvakrát vyšší ve srovnání s účastníky, v jejichž rodinné anamnéze se CRC nevyskytoval.
- Riziko vzniku CRC ve skupině účastníků studie, v jejichž genomu byl nalezen nejvyšší počet markerů genetického rizika, bylo třikrát vyšší ve srovnání se skupinou účastníků s nejnižším počtem markerů genetického rizika.
- Riziko vzniku CRC u účastníků studie, v jejichž rodinné anamnéze vyskytoval CRC a v jejichž genomu bylo zároveň nalezeno zvýšené množství markerů genetického rizika, se násobilo: prevalence CRC byla u této skupiny účastníků šestkrát vyšší ve srovnání s účastníky studie, v jejichž rodinné anamnéze se CRC nevyskytoval a kteří měli v genomu jen nízký počet markerů genetického rizika.
- Mezi počtem markerů genetického rizika a rodinnou anamnézou CRC nebyla zjištěna významná souvislost.
„Lidé se často domnívají, že familiární kolorektální karcinom souvisí především s genetickou predispozicí,“ uvedl prof. Brenner. „To však platí pouze u menší části případů CRC – zejména u těch, které vzniknou v mladším věku.“ Ve většině případů CRC se však genetická predispozice na vzniku onemocnění u příslušníků jedné rodiny zdaleka tolik nepodílí. Prof. Brenner se domnívá, že častější výskyt CRC v rámci jedné rodiny je zejména odrazem jiných než genetických faktorů, jako je např. kouření či sedavý životní styl.
Kromě toho vysoký počet markerů genetického rizika zvyšuje riziko vzniku CRC jak u lidí, v jejichž rodinné anamnéze se CRC vyskytnul, tak u těch, jejichž rodinám se tento zhoubný nádor až dosud vyhýbal.
„Výsledky naší studie jasně ukazují, že kombinace obou faktorů má potenciál významně zpřesnit predikci vzniku kolorektálního karcinomu,“ shrnul prof. Brenner. “Čím přesněji dokážeme předpovědět riziko u daného jednotlivce, tím lépe budeme moci nastavit preventivní opatření. Konkrétně u osob s vysokým rizikem vzniku CRC by bylo jednoznačně přínosem zahájit kolorektální screening mnohem dříve, než dosáhnou věku 50 let.“
Reference
- Weigl K, Chang-Claude J, et al. Strongly enhanced colorectal cancer risk stratification by combining family history and genetic risk score. Clinical Epidemiology 2018; 10: 143–152. doi: 10.2147/CLEP.S145636
- The DACHS study is an epidemiological case-control study of the German Cancer Research Center (DKFZ). DACHS is an abbreviation for “Darmkrebs: Chancen der Verhütung durch Screening” (Colorectal cancer: chances for prevention through screening). DACHS is one of the largest population-based case-control studies worldwide. For more information see also http://dachs.dkfz.org/dachs/
Klíčová slova: kolorektální karcinom, markery genetického rizika, jednonukleotidové polymorfismy, genetická predispozice, rodinná anamnéza
