Do jaké míry jsou masné výrobky a červené maso karcinogenní?

Ilustrační obrázek: depositphotos.com

Pracovní skupina 22 expertů z 10 různých zemí v rámci mezinárodního projektu IARC Monographs Programme důkladně prozkoumala závěry více než 800 vědeckých studií, které se zabývaly potenciální karcinogenitou červeného masa a masných výrobků. Studie byly prováděny v různých zemích, jejichž populace se ve vzájemném srovnání často vyznačovaly velmi odlišnou mírou konzumace červeného masa a masných výrobků: zatímco v některých oblastech si tyto potraviny dopřává jen několik procent populace, jinde konzumují červené maso a masné výrobky prakticky všichni. Jaké jsou tedy konečné závěry takto rozsáhlého výzkumu?

• Červené maso bylo zařazeno do skupiny 2A: jinými slovy, konzumace červeného masa je „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“. Experti našli jen omezené důkazy o tom, že konzumace červeného masa vyvolává u lidí zhoubné nádory, avšak na druhé straně silné mechanistické důkazy o karcinogenním účinku této skupiny potravin. Tato souvislost byla pozorována zejména u kolorektálního karcinomu (rakovina tlustého střeva a konečníku), ale do jisté míry i u karcinomu pankreatu (slinivky břišní) a u karcinomu prostaty.
• Masné výrobky byly zařazeny do skupiny 1: podle oficiálních závěrů IARC je tedy konzumace masných výrobků „karcinogenní pro člověka“. V průběhu let bylo nashromážděno dostatečné množství důkazů o tom, že konzumace masných výrobků vede ke vzniku kolorektálního karcinomu.

Nejsilnější důkazy pro výše uvedené závěry expertů IARC pocházely z rozsáhlých prospektivních kohortových studií, které byly realizovány během posledních 20 let. Znamená to tedy, že by se z preventivních důvodů měli lidé zcela vzdát konzumace červeného masa a masných výrobků?

Odpověď na tuto otázku samozřejmě není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zařazení určité potraviny do skupiny „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“ ještě neznamená, že všichni milovníci této potraviny onemocní zhoubným nádorem. Pokud se někdo rozhodne vyškrtnout ze svého jídelníčku veškeré červené maso, pravděpodobně mu budou chybět důležité živiny, které v jiných typech potravin nejsou zastoupeny v tak hojném množství. Na druhé straně se odborníci na výživu již řadu let shodují na tom, že spotřeba červeného masa v západních zemích je nadměrná: v některých oblastech je to více než 200 g na osobu denně [2]. V případě masných výrobků, kam spadají veškeré uzeniny, salámy, párky atd., se nezpochybnitelné důkazy o jejich rakovinotvorných účincích hromadí již řadu let [3, 4]. Nejnovější závěry odborného panelu IARC tak lze považovat za další střípek do mozaiky moderních poznatků o zdravé výživě. V každém případě by lidé při sestavování svého jídelníčku měli usilovat o pokud možno vyváženou stravu a výrazně neupřednostňovat jednu konkrétní skupinu potravin.

Dr. Christopher Wild, ředitel IARC, konstatoval: „Naše závěry by zdravotním úřadům v jednotlivých zemích měly usnadnit posuzování rizik spojených s konzumací červeného masa a masných výrobků. Zodpovědné orgány tak budou moci lépe vyvážit rizika a přínosy konzumace těchto potravin, aby mohly vydat co možná nejobjektivnější výživové doporučení pro populaci konkrétní země.“

Co je klasifikace podle IARC?

IARC třídí chemické látky, fyzikální faktory a pracovní procesy podle nebezpečnosti do pěti skupin [5]:

• Skupina 1 – karcinogenní pro člověka (carcinogenic to humans)
• Skupina 2A – pravděpodobně karcinogenní pro člověka (probably carcinogenic to humans)
• Skupina 2B – potenciálně karcinogenní pro člověka (possibly carcinogenic to humans)
• Skupina 3 – neklasifikovatelné co se týče karcinogenity pro člověka (not classifiable as to its carcinogenicity to humans)
• Skupina 4 – pravděpodobně nekarcinogenní pro člověka (probably not carcinogenic to humans)

Reference

1. Bouvard V, Loomis D, Guyton KZ, et al. Carcinogenicity of consumption of red and processed meat. The Lancet Oncology 2015. doi: 10.1016/S1470-2045(15)00444-1
2. Food and Agriculture Organization of the United Nations Statistics Division. Food balance. 2015.
3. Alaejos MS, Afonso AM. Factors that affect the content of heterocyclic aromatic amines in foods. Comprehensive Reviews in Food Science and Food Safety 2011. doi: 10.1111/j.1541-4337.2010.00141.x
4. Alomiraha H, Al-Zenkia S, Al-Hootia S, et al. Concentrations and dietary exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) from grilled and smoked foods. Food Control 2011. doi: 10.1016/j.foodcont.2011.05.024
5. Agents classified by the IARC Monographs, volumes 1–114. International Agency for Research on Cancer (IARC), Lyon, France. Available from WWW: http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/

 

Uzeniny vs. rakovina tlustého střeva v reportáži České televize

Události (26. 10. 2015): Varování WHO před uzeninami

Šunka, slanina nebo párky jsou podle Světové zdravotnické organizace karcinogeny. Mohou podle ní způsobovat rakovinu trávícího traktu. Celou reportáž najdete na webových stránkách České televize.

 

Události (26. 10. 2015): Karcinogeny podle IARC

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny dělí možné karcinogeny do pěti skupin. Celou reportáž najdete na webových stránkách České televize.

 

Události (26. 10. 2015): Rakovina tlustého střeva

Druhou nejčastější onkologickou diagnózou je v Česku rakovina tlustého střeva a konečníku. Celou reportáž najdete na webových stránkách České televize.

klíčová slova: červené maso, masné výrobky, kolorektální karcinom, karcinogenní účinky