Třetina případů kolorektálního karcinomu diagnostikovaných před 35. rokem věku je dědičná, zjistila americká studie

Ilustrační obrázek: depositphotos.com

Přibližně 5 % všech případů kolorektálního karcinomu (CRC) je způsobeno dědičnými syndromy, jako je zejména Lynchův syndrom či familiární adenomatózní polypóza (FAP). U pacientů s časným nástupem onemocnění – tzn. u těch, jimž byl kolorektální karcinom diagnostikován před 50. rokem věku – je incidence hereditárního CRC vyšší. Prevalence u adolescentů a u mladších dospělých však dosud nebyla dostatečně popsána.

Dosud nejnovější studie, která byla právě publikována v Journal of Clinical Oncology [1], se zaměřila na pacienty, jimž byl kolorektální karcinom diagnostikován před 35. rokem věku. Cílem výzkumu bylo lépe porozumět tomu, do jaké míry je hereditární CRC zastoupen v této málo prozkoumané věkové skupině.

Výzkumný tým pod vedením dr. Eduarda Vilar-Sancheze vyhodnotil údaje o 193 pacientech s CRC, jimž bylo onemocnění diagnostikováno před 35. rokem věku a kteří v letech 2009 až 2013 podstoupili genetické poradenství v MD Anderson Cancer Center. Tato studie tak představuje dosud největší popsanou kohortu pacientů s CRC v této věkové kategorii v USA.

„K našemu velkému překvapení mělo 35 % pacientů ze studované kohorty nějaké dědičné onemocnění,“ konstatoval dr. Vilar-Sanchez, „ačkoli jsme již před zahájením studie předpokládali, že podíl dědičných onemocnění bude v této věkové skupině pacientů o něco vyšší než v běžné populaci.“

Podle údajů Americké onkologické společnosti (American Cancer Society, ACS) je kolorektální karcinom třetím nejčastěji se vyskytujícím zhoubným nádorem u mužů i u žen v USA: jen letos se v USA očekává více než 90 000 nových případů onemocnění. Přibližně 90 % případů CRC bude přitom diagnostikováno u pacientů starších 50 let.

Pacienti, u nichž je CRC diagnostikován před 35. rokem věku, proto představují jen nepatrný zlomek celého spektra pacientů: tvoří necelých 1,5 % ze všech nově diagnostikovaných případů. Tato populace pacientů však čelí závažným problémům, které souvisí zejména s agresivitou onemocnění, s dopadem léčby na jejich plodnost, a v neposlední řadě s potenciálním genetickým rizikem, kterým jsou ohroženi jejich rodinní příslušníci, vysvětlil dr. Vilar-Sanchez.

„Na základě našich výsledků jsme dospěli k závěru, že pacienti s CRC, jimž bylo onemocnění diagnostikováno před 35. rokem věku, by měli podstoupit genetické poradenství,“ upozornil dr. Vilar-Sanchez. „Informace zjištěné na základě genetického poradenství dalece přesahují jednoho konkrétního pacienta: získané poznatky mohou být velmi cenné pro jeho rodiče, sourozence či jiné rodinné příslušníky, kteří mohou být rovněž ohroženi vznikem kolorektálního karcinomu.“

Význam genetického vyšetření pro rodiny pacientů

V běžné populaci je celoživotní riziko vzniku kolorektálního karcinomu přibližně pětiprocentní. U lidí s Lynchovým syndromem však celoživotní riziko vzniku CRC činí 50–80 %. Pacienti s FAP mají dokonce 100% pravděpodonost vzniku zhoubného nádoru, nejsou-li učiněna žádná preventivní opatření.

Genetické vyšetření rodinných příslušníků dokáže identifikovat jedince s vysoce rizikovými mutacemi a umožnit jim včas učinit preventivní opatření, jako je zejména úprava životního stylu či snížení expozice některým environmentálním rizikovým faktorům. U rizikových jedinců může být navíc zahájen screening kolorektálního karcinomu v dřívějším věku než u běžné populace. Podle potřeby pak lze doporučit častější intervaly lékařských prohlídek, případně profylaktické chirurgické výkony či účast v chemopreventivních studiích, vysvětlil dr. Sanchez.

Autoři studie připustili jeden její nedostatek: použité genetické testy nebyly u všech pacientů stejné. Dřívější testy se prováděly tak, že odborníci na genetické poradenství postupně testovali malé množství genů na základě rodinného profilu a laboratorní analýzy zhoubného nádoru tak dlouho, dokud nebyl nalezen vadný gen. Ne všichni pacienti v této kohortě tak podstoupili stejnou baterii testů, a u některých z nich mohla být proto nějaká genetická predispozice přehlédnuta.

Dr. Vilar-Sanchez doplnil, že v současnosti jsou upřednostňovány panelové testy, což je označení pro simultánní analýzu několika desítek genů, o nichž je známo, že ovlivňují riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Pokud by u všech mladých pacientů byly provedeny panelové testy, studie by poskytla přesnější výsledky.

Autoři jiné studie, která byla rovněž publikována v Journal of Clinical Oncology [2], dospěli k závěru, že panelové testování genů souvisejících se zvýšeným rizikem vzniku CRC je nákladově efektivní. Dr. Vilar-Sanchez podotknul, že panelové testování dnes v MD Anderson Cancer Center představuje běžnou klinickou praxi.

Zvýšené úsilí o prevenci kolorektálního karcinomu

V rámci dalšího výzkumu chce dr. Vilar-Sanchez zaměřit svou pozornost na zbývající dvě třetiny pacientů, u nichž je kolorektální karcinom diagnostikován před 35. rokem věku, aniž by byla identifikována genetická příčina. U této skupiny pacientů bylo zjištěno, že 28,6 % jich mělo CRC v rodinné anamnéze, dalších 51,6 % pak mělo v rodinné anamnéze jiný zhoubný nádor. Významná rodinná anamnéza poukazuje na možnou dědičnou predispozici; další výzkum se pokusí odhalit genové mutace, které by mohly být příčinou vzniku onemocnění.

Kromě genetické predispozice lze vznik kolorektálního karcinomu v mladém věku připisovat některým behaviorálním a environmentálním rizikovým faktorům, jako je zejména složení stravy, obezita, kouření či konzumace alkoholu. Tyto rizikové faktory mohou zhoršovat i slabší genetickou predispozici a dost možná přispívají ke vzniku kolorektálního karcinomu u mladých dospělých, kteří nejsou zatíženi dědičnou predispozicí.

Co možná nejúplnější výčet environmentálních a genetických faktorů, které se podílejí na vzniku CRC, bude důležitou pomůckou pro lékaře, kteří budou moci lépe identifikovat rizikové jedince a poradit jim, jak se mohou pokusit své riziko vzniku onemocnění snížit.

Reference

1. Mork ME, You YN, Ying J, Bannon SA, Lynch PM, Rodriguez-Bigas MA, Vilar E. High prevalence of hereditary cancer syndromes in adolescents and young adults with colorectal cancer. Journal of Clinical Oncology 2015. doi: 10.1200/JCO.2015.61.4503
2. Gallego CJ, Shirts BH, Bennette CS, Guzauskas G, Amendola LM, Horike-Pyne M, Hisama FM, Pritchard CC, Grady WM, Burke W, Jarvik GP, Veenstra DL. Next-generation sequencing panels for the diagnosis of colorectal cancer and polyposis syndromes: a cost-effectiveness analysis. Journal of Clinical Oncology 2015. doi: 10.1200/JCO.2014.59.3665

klíčová slova: hereditární kolorektální karcinom, Lynchův syndrom, familiární adenomatózní polypóza (FAP)