Třetina případů kolorektálního karcinomu diagnostikovaných před 35. rokem věku je dědičná, zjistila americká studie

20. 7. 2015 | Tisková zpráva MD Anderson Cancer Center

Hereditární kolorektální karcinom, způsobený zděděnou genetickou mutací, v běžné populaci vyskytuje relativně vzácně. Výzkumníci z MD Anderson Cancer Center při Texaské univerzitě (University of Texas) však odhalili obzvláště vysokou prevalenci hereditárního kolorektálního karcinomu u pacientů, jimž byl kolorektální karcinom diagnostikován před 35. rokem věku. Podle jejich doporučení by tito pacienti měli podstoupit genetické poradenství, aby se zjistilo, zda jejich rodinní příslušníci mají či nemají zvýšené riziko onemocnění.

Ilustrační obrázek: depositphotos.com

Přibližně 5 % všech případů kolorektálního karcinomu (CRC) je způsobeno dědičnými syndromy, jako je zejména Lynchův syndrom či familiární adenomatózní polypóza (FAP). U pacientů s časným nástupem onemocnění – tzn. u těch, jimž byl kolorektální karcinom diagnostikován před 50. rokem věku – je incidence hereditárního CRC vyšší. Prevalence u adolescentů a u mladších dospělých však dosud nebyla dostatečně popsána.

Dosud nejnovější studie, která byla právě publikována v Journal of Clinical Oncology [1], se zaměřila na pacienty, jimž byl kolorektální karcinom diagnostikován před 35. rokem věku. Cílem výzkumu bylo lépe porozumět tomu, do jaké míry je hereditární CRC zastoupen v této málo prozkoumané věkové skupině.

Výzkumný tým pod vedením dr. Eduarda Vilar-Sancheze vyhodnotil údaje o 193 pacientech s CRC, jimž bylo onemocnění diagnostikováno před 35. rokem věku a kteří v letech 2009 až 2013 podstoupili genetické poradenství v MD Anderson Cancer Center. Tato studie tak představuje dosud největší popsanou kohortu pacientů s CRC v této věkové kategorii v USA.

„K našemu velkému překvapení mělo 35 % pacientů ze studované kohorty nějaké dědičné onemocnění,“ konstatoval dr. Vilar-Sanchez, „ačkoli jsme již před zahájením studie předpokládali, že podíl dědičných onemocnění bude v této věkové skupině pacientů o něco vyšší než v běžné populaci.“

Podle údajů Americké onkologické společnosti (American Cancer Society, ACS) je kolorektální karcinom třetím nejčastěji se vyskytujícím zhoubným nádorem u mužů i u žen v USA: jen letos se v USA očekává více než 90 000 nových případů onemocnění. Přibližně 90 % případů CRC bude přitom diagnostikováno u pacientů starších 50 let.

Pacienti, u nichž je CRC diagnostikován před 35. rokem věku, proto představují jen nepatrný zlomek celého spektra pacientů: tvoří necelých 1,5 % ze všech nově diagnostikovaných případů. Tato populace pacientů však čelí závažným problémům, které souvisí zejména s agresivitou onemocnění, s dopadem léčby na jejich plodnost, a v neposlední řadě s potenciálním genetickým rizikem, kterým jsou ohroženi jejich rodinní příslušníci, vysvětlil dr. Vilar-Sanchez.

„Na základě našich výsledků jsme dospěli k závěru, že pacienti s CRC, jimž bylo onemocnění diagnostikováno před 35. rokem věku, by měli podstoupit genetické poradenství,“ upozornil dr. Vilar-Sanchez. „Informace zjištěné na základě genetického poradenství dalece přesahují jednoho konkrétního pacienta: získané poznatky mohou být velmi cenné pro jeho rodiče, sourozence či jiné rodinné příslušníky, kteří mohou být rovněž ohroženi vznikem kolorektálního karcinomu.“

Význam genetického vyšetření pro rodiny pacientů

V běžné populaci je celoživotní riziko vzniku kolorektálního karcinomu přibližně pětiprocentní. U lidí s Lynchovým syndromem však celoživotní riziko vzniku CRC činí 50–80 %. Pacienti s FAP mají dokonce 100% pravděpodonost vzniku zhoubného nádoru, nejsou-li učiněna žádná preventivní opatření.

Genetické vyšetření rodinných příslušníků dokáže identifikovat jedince s vysoce rizikovými mutacemi a umožnit jim včas učinit preventivní opatření, jako je zejména úprava životního stylu či snížení expozice některým environmentálním rizikovým faktorům. U rizikových jedinců může být navíc zahájen screening kolorektálního karcinomu v dřívějším věku než u běžné populace. Podle potřeby pak lze doporučit častější intervaly lékařských prohlídek, případně profylaktické chirurgické výkony či účast v chemopreventivních studiích, vysvětlil dr. Sanchez.

Autoři studie připustili jeden její nedostatek: použité genetické testy nebyly u všech pacientů stejné. Dřívější testy se prováděly tak, že odborníci na genetické poradenství postupně testovali malé množství genů na základě rodinného profilu a laboratorní analýzy zhoubného nádoru tak dlouho, dokud nebyl nalezen vadný gen. Ne všichni pacienti v této kohortě tak podstoupili stejnou baterii testů, a u některých z nich mohla být proto nějaká genetická predispozice přehlédnuta.

Dr. Vilar-Sanchez doplnil, že v současnosti jsou upřednostňovány panelové testy, což je označení pro simultánní analýzu několika desítek genů, o nichž je známo, že ovlivňují riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Pokud by u všech mladých pacientů byly provedeny panelové testy, studie by poskytla přesnější výsledky.

Autoři jiné studie, která byla rovněž publikována v Journal of Clinical Oncology [2], dospěli k závěru, že panelové testování genů souvisejících se zvýšeným rizikem vzniku CRC je nákladově efektivní. Dr. Vilar-Sanchez podotknul, že panelové testování dnes v MD Anderson Cancer Center představuje běžnou klinickou praxi.

Zvýšené úsilí o prevenci kolorektálního karcinomu

V rámci dalšího výzkumu chce dr. Vilar-Sanchez zaměřit svou pozornost na zbývající dvě třetiny pacientů, u nichž je kolorektální karcinom diagnostikován před 35. rokem věku, aniž by byla identifikována genetická příčina. U této skupiny pacientů bylo zjištěno, že 28,6 % jich mělo CRC v rodinné anamnéze, dalších 51,6 % pak mělo v rodinné anamnéze jiný zhoubný nádor. Významná rodinná anamnéza poukazuje na možnou dědičnou predispozici; další výzkum se pokusí odhalit genové mutace, které by mohly být příčinou vzniku onemocnění.

Kromě genetické predispozice lze vznik kolorektálního karcinomu v mladém věku připisovat některým behaviorálním a environmentálním rizikovým faktorům, jako je zejména složení stravy, obezita, kouření či konzumace alkoholu. Tyto rizikové faktory mohou zhoršovat i slabší genetickou predispozici a dost možná přispívají ke vzniku kolorektálního karcinomu u mladých dospělých, kteří nejsou zatíženi dědičnou predispozicí.

Co možná nejúplnější výčet environmentálních a genetických faktorů, které se podílejí na vzniku CRC, bude důležitou pomůckou pro lékaře, kteří budou moci lépe identifikovat rizikové jedince a poradit jim, jak se mohou pokusit své riziko vzniku onemocnění snížit.

Reference

  1. Mork ME, You YN, Ying J, Bannon SA, Lynch PM, Rodriguez-Bigas MA, Vilar E. High prevalence of hereditary cancer syndromes in adolescents and young adults with colorectal cancer. Journal of Clinical Oncology 2015. doi: 10.1200/JCO.2015.61.4503
  2. Gallego CJ, Shirts BH, Bennette CS, Guzauskas G, Amendola LM, Horike-Pyne M, Hisama FM, Pritchard CC, Grady WM, Burke W, Jarvik GP, Veenstra DL. Next-generation sequencing panels for the diagnosis of colorectal cancer and polyposis syndromes: a cost-effectiveness analysis. Journal of Clinical Oncology 2015. doi: 10.1200/JCO.2014.59.3665

klíčová slova: hereditární kolorektální karcinom, Lynchův syndrom, familiární adenomatózní polypóza (FAP)