Strach lidí z rakoviny má negativní dopad na účast v programu kolorektálního screeningu, zjistili britští vědci

Ilustrační obrázek: depositphotos.com

„Rakoviny se bojí mnoho lidí, jenže strach nemá na všechny lidi stejný účinek,“ vysvětlila Charlotte Vrintenová z Health Behaviour Research Centre při University College London „Zatímco některé lidi obavy ze zhoubného nádoru motivují k účasti na preventivním vyšetření, jiní se naopak raději chtějí vyhnout zjištění, zda mají či nemají rakovinu.“

Vrintenová se svými kolegy vyslovila hypotézu, že rozdíly mohou spočívat ve způsobu, jakým lidé pociťují strach: zatímco typicky úzkostliví lidé mají tendenci velmi se obávat rakoviny, jiní lidé již při pomyšlení na zhoubný nádor mají fyzicky nepříjemné pocity. „V naší studii jsme nepoužívali kombinované měřítko strachu z rakoviny, které je často používáno v mnoha jiných studiích. Místo toho jsme se snažili vzájemně rozlišit různé aspekty strachu, abychom zjistili, jestli mají odlišný účinek na rozhodování lidí, zda se zúčastní či nezúčastní kolorektálního screeningu,“ objasnila Vrintenová.

Výzkumníci zjistili, že účinek strachu ze zhoubného onemocnění závisel právě na typu strachu. Zatímco úzkostliví lide s vyšší pravděpodobností podstoupí screeningové vyšetření, u lidí s fyzicky nepříjemnými pocity v důsledku strachu z rakoviny je tato pravděpodobnost o 12 % nižší. „Dvanáct procent se někomu může zdát málo,“ podotkla Vrintenová, „ale čítá-li cílová populace kolorektálního screeningu desítky tisíc lidí, znamená to velký rozdíl v absolutních počtech lidí, kteří se skutečně screeningu zúčastní. Naše studie prokázala, že strach z rakoviny je stále velmi rozšířený: více než polovina účastníků uvedla, že při pomyšlení na zhoubný nádor cítí fyzicky nepříjemné pocity, a zhruba čtvrtina si dělá kvůli potenciálnímu zhoubnému nádoru velké obavy.“

Do své psychologické podstudie nabrala Vrintenová se svým týmem téměř 8 000 lidí ve věku 55–64 let, kteří se zúčastnili britské klinické studie zkoumající účinnost flexibilní sigmoidoskopie [2] v programu kolorektálního screeningu. To odpovídalo přibližně 60 % účastníkům studie, a 91 % z nich vyplnilo údaje o všech třech indikátorech strachu z rakoviny, které byly v psychologické podstudii definovány. Celkově bylo zjištěno, že 59 % respondentů se rakoviny obávalo víc než jakéhokoli jiného onemocnění, 53 % při pomyšlení na zhoubný nádor pociťuje fyzicky nepříjemné pocity, a 25 % si dělá ze zhoubných nádorů velké obavy.

Z 6 299 účastníků (82 %), kteří odpověděli, že by „pravděpodobně“ nebo „určitě“ zareagovali na pozvánku ke screeningovému vyšetření, jich bylo randomizováno 1 995 a pozvánka jim byla skutečně zaslána. Záznamy z klinik, které prováděly endoskopické screeningové vyšetření, ukázaly, že k vyšetření se dostavilo 71 % pozvaných účastníků psychologické podstudie.

„Osvětové kampaně jsou často navrženy tak, aby ještě umocnily obavy veřejnosti ze zhoubných nádorů. Zdůrazňují například, jak častým onemocněním je rakovina, nebo jak smrtelné jsou některé typy nádorů. To však může některé lidi odradit, nikoli motivovat k účasti ve screeningu,“ upozornila Vrintenová. „Edukační kampaň o endoskopickém screeningu kolorektálního karcinomu by měla pomoci veřejnosti vysvětlit, že takové vyšetření skutečně může zabránit vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku, takže kdo se screeningu zúčastní, zbaví se starosti s jedním typem rakoviny.“

Reference

1. Vrinten C, Waller J, et al. Cancer fear: facilitator and deterrent to participation in colorectal cancer screening. Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention 2015. doi: 10.1158/1055-9965.EPI-14-0967

klíčová slova: míra účasti, screeningový program, kolorektální karcinom, rakovina tlustého střeva a konečníku, obavy