Evropské dny kolorektálního karcinomu 2014: český screeningový program vstupuje do nové etapy

10. 5. 2014 | Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU)

---

Fotografie: Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Kolorektální karcinom představuje závažný problém prakticky ve všech ekonomicky vyspělých zemích, neboť do značné míry souvisí s tzv. „západním“ stylem života. Jen v Evropě je rakovina tlustého střeva a konečníku každoročně diagnostikována u téměř 450 000 lidí a ve stejné době zhruba 200 000 Evropanů na toto zákeřné onemocnění umírá. Česká republika se dlouhodobě drží mezi zeměmi s nejvyšším výskytem kolorektálního karcinomu nejen v Evropě, ale i v celosvětovém srovnání. Léčba pacientů, u kterých byl kolorektální karcinom diagnostikován v pokročilém stadiu, je nesmírně nákladná a výrazně méně úspěšná ve srovnání s těmi pacienty, kteří byli diagnostikováni včas. Rakovina tlustého střeva a konečníku je přitom jedna z mála preventabilních onkologických diagnóz. Proč tedy i nadále představuje tak závažný zdravotní i celospolečenský problém? A jak proti ní můžeme účinněji bojovat?

Nejen na tyto otázky se pokoušeli nacházet odpovědi i konkrétní řešení odborníci z 15 evropských zemí, kteří se koncem dubna sjeli do Brna. Mezi nimi byli jak experti na hodnocení účinnosti a bezpečnosti screeningu kolorektálního karcinomu, tak i zástupci národních a evropských institucí, pacientských organizací a plátců zdravotní péče (viz Kdo se také zúčastnil ECCD 2014?).

Přítomní experti na screening nádorových onemocnění se shodli na tom, že v rámci Evropy je nezbytná vzájemná spolupráce a koordinace, má-li být dosaženo poklesu úmrtnosti na kolorektální karcinom. Každá ze zúčastněných zemí má poněkud odlišné zkušenosti s kolorektálním screeningem, které často vycházejí z kulturních, politických či ekonomických rozdílů mezi jednotlivými zeměmi. Přesto je možné alespoň rámcově navrhnout společné postupy, které si pak každá země bude moci adaptovat podle svých podmínek. Pro EU je ostatně boj s preventabilními nádorovými onemocněními včetně CRC jednou z priorit, o čemž svědčí mj. i písemné prohlášení Evropského parlamentu z roku 2010 [1] a vydání oficiálních doporučení pro zajištění kvality screeningu CRC [2].

Nezbytným prvkem účinného a bezpečného screeningového programu je kvalitní informační zázemí, které umožní hodnotit krátkodobé i dlouhodobé výsledky programu a také odhalovat případné nedostatky v organizaci. To zahrnuje především sběr dat z několika úrovní – od zdravotnických zařízení přes plátce zdravotní péče až po celopopulační onkologický registr. Tento komplexní systém však vyžaduje, aby byla v dostatečné kvalitě dostupná data z celonárodního onkologického registru, údaje od screeningových center, případně i data poskytovaná plátci zdravotní péče. To je pro některé evropské země velký problém, jehož řešení může trvat další měsíce či spíše roky. Legislativní překážky v některých zemích prakticky brání sběru dat, která jsou k zavedení a udržení populačního screeningového programu naprosto nezbytná.

Významným faktorem, který prokazatelně ovlivňuje účast populace na screeningových programech, je existence či neexistence programu adresného zvaní. Jedná se o prověřený a mezinárodně doporučený způsob, jak dosáhnout dostatečně vysoké účasti na preventivních vyšetřeních, aby se efekt screeningu projevil v celopopulačním měřítku na mortalitě daného onemocnění. Metodiku adresného zvaní pro české programy screeningu zhoubných nádorů vypracoval IBA MU ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, Kanceláří WHO v České republice a plátci zdravotní péče, a to s přihlédnutím k mezinárodním zkušenostem a datům. Navržená metodika byla rozsáhle diskutována s panely zahraničních expertů mj. i v rámci prvních dvou ročníků ECCD.

Po mnohaletém úsilí českých odborných společností o zavedení adresného zvaní se tohoto cíle konečně podařilo dosáhnout a od ledna 2014 byl s finanční podporou EU spuštěn celonárodní projekt zvaní cílové populace na preventivní vyšetření rakoviny tlustého střeva prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku. Česká republika se tak počátkem roku 2014 zařadila mezi vyspělé evropské země, ve kterých fungují populační screeningové programy preventabilních nádorových onemocnění. Zavedení populačního screeningu však představuje teprve začátek boje proti kolorektálnímu karcinomu v celonárodním měřítku. Zcela zásadní otázkou zůstává, zda pozvaní lidé vyslyší výzvu, aby se screeningového programu zúčastnili. Dostatečná informovanost cílové populace je naprosto nezbytným předpokladem pro úspěch kolorektálního screeningu, proto jsou zvací dopisy od pojišťoven doprovázeny osvětovou kampaní v médiích. Důležitá je i udržitelnost adresného zvaní poté, co bude finanční podpora ze strany EU ukončena.

Jak bude cílová populace reagovat na pozvánky k preventivním vyšetřením? Je veřejnost dostatečně informována o přínosu screeningových programů? Podaří se udržet program adresného zvaní i v budoucnu? Takové otázky se prolínaly prakticky všemi sekcemi programu konference ECCD 2014. Zdůrazněna byla zejména úloha praktických lékařů, neboť právě oni jsou pomyslnou vstupní branou do onkologické prevence a pacienti se na ně s důvěrou obracejí v případě zdravotních problémů. Praktičtí lékaři by měli být schopni své pacienty pravdivě informovat o přínosech a potenciálních rizicích kolorektálního screeningu, v případě zájmu jim poskytnout testy na skryté krvácení do stolice (TOKS) a případně je odeslat na kolonoskopické vyšetření. Zároveň je účast na screeningu vhodnou příležitostí poučit pacienta o přínosech zdravého životního stylu včetně snížení rizika onemocnění CRC. Na praktické lékaře se ostatně obrací i asociace United European Gastroenterology ve svém aktuální prohlášení [3]. To je jedním z důležitých výstupů předkonferenčního workshopu, který UEG opět uspořádala zejména pro zástupce zemí, které dosud nemají zaveden organizovaný screeningový program.

K informování veřejnosti lze promyšleně využívat i moderní sdělovací prostředky, jako jsou zejména sociální sítě na internetu. Je paradoxem, že v „informačním věku“ lidé umírají kvůli nedostatku informací, poznamenal Luc Colemont, belgický gastroenterolog a v neposlední řadě i autor veřejného dopisu Bradu Pittovi, v němž mu k jeho 50. narozeninám kromě gratulace poslal i jedno balení TOKS a informace o rizicích CRC. Akce vzbudila velký ohlas napříč sociálními sítěmi a značně tak přispěla k propagaci prevence nádorových onemocnění, přestože hlavní adresát dosud nijak nereagoval. Jiní řečníci však také upozorňovali na úskalí komunikace přes sociální sítě, neboť i dobře míněné internetové kampaně se mohou stát zdrojem dezinterpretací či dokonce pobavení. Jejich reálný dopad také nelze měřit pouze počtem „lajků“, ale opravdovými změnami v lidském přístupu a odpovědnosti k vlastnímu zdraví. Přesto mohou být moderní komunikační prostředky velmi efektivním nástrojem, pakliže je informační kampaň připravena dobře, komplexně a pro jasně definovanou cílovou skupinu.

Screening kolorektálního karcinomu je nepochybně běh na dlouhou trať a z čistě ekonomického hlediska se vyplatí až po mnoha letech. V prvních několika letech po jeho zavedení se naplno projeví několik zdánlivě negativních jevů, jako je přechodně zvýšená incidence onemocnění a rostoucí náklady na jejich léčbu. Teprve po uplynutí dalších několika let začnou převažovat jevy pozitivní, jako je nižší incidence i mortalita a v neposlední řadě i ušetřené finanční prostředky, které by v případě neexistence screeningu byly vynaloženy na léčbu pokročilých stadií onemocnění. Užitečnost dlouhodobého celopopulačního screeningového programu lze tedy obhájit nejen etickými, ale i ekonomickými argumenty. Právě tato skutečnost by měla napomoci lepšímu a intenzivnějšímu vnímání prevence nádorových onemocnění mezi běžnou populací i těmi, kdo jsou zodpovědní za organizaci zdravotní péče.

Kdo se také zúčastnil ECCD 2014?

Zástupci odborných organizací a společností:

• prof. Thierry Ponchon, M.D., Ph.D. (UEG)
• prof. Reinhold Stockbrügger, M.D., Ph.D. (UEG)
• Lawrence von Karsa, M.D. (IARC)
• prof. Hermann Brenner, M.D. (German Cancer Research Center)
• prof. Stephen Halloran, Ph.D. (Britský program screeningu CRC)
• Ahti Anttila, Ph.D. (Finský onkologický registr)
• prof. John Triantafillidis, M.D., Ph.D. (Všeobecná nemocnice IASO v Aténách)
• doc. MUDr. Bohumil Seifert, PhD (SVL ČLS JEP)
• MUDr. Štěpán Suchánek (SGO ČLS JEP)
• doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. (IBA MU)

Zástupci evropských a národních institucí:

• doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D. (Evropská komise, DG SANCO)
• RNDr. Pavel Poc (Evropský parlament)
• MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH (WHO ČR)
• prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. (Poslanecká sněmovna PČR)
• prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. (Senát PČR)

Zástupci pacientských organizací:

• Dr. Wendy Yared (ECL)
• Luc Colemont, MD (Stop Colon Cancer Foundation)
• MUDr. Michaela Fridrichová (Liga proti rakovině Praha)
• Ing. Marie Ředinová (České ILCO)
• Tomáš Kruber (Onkomaják)

Zástupci plátců zdravotní péče:

• MUDr. et JUDr. Petr Honěk (VZP ČR)

Shrnutí konference European Colorectal Cancer Days 2014 (odkaz vede na web crcprevention.eu)

Reference

1. Poc P, Brepoels F, Busoi CC, Leinen J, Peterle A. Písemné prohlášení o boji proti rakovině tlustého střeva a konečníku v Evropské unii. Evropský parlament, PE449.546v01-00. 20. 12. 2010.
2. Segnan N, Patnick J, von Karsa L (eds.) European Guidelines for Quality Assurance in Colorectal Cancer Screening and Diagnosis - First Edition (2010) European Commission, Publications Office of the European Union, Luxembourg.
3. United European Gastroenterology. Family doctor intervention is crucial in the fight against Europe’s second biggest cancer killer [Internet]. Dostupné z WWW: http://www.ueg.eu/press/releases/ueg-press-release/article/family-doctor-intervention-is-crucial-in-the-fight-against-europes-second-biggest-cancer-killer/

Klíčová slova: adresné zvaní, kolorektální screening, Evropské dny kolorektálního karcinomu