Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku

V rámci prevence kolorektálního karcinomu se můžete v České republice v současné době setkat se dvěma různými typy vyšetření: testem okultního krvácení do stolice (zkráceně TOKS) a screeningovou kolonoskopií. Každý člověk starší 50 let by měl začít vážně přemýšlet o absolvování alespoň jednoho z nich. Je dobré mít na zřeteli, že mezi oběma typy vyšetření existují podstatné rozdíly (srovnej test okultního krvácení do stolice a screeningová kolonoskopie). Od 50 let máte možnost zvolit si mezi screeningovou kolonoskopií prováděnou jednou za 10 let, nebo TOKS, který je doporučen provádět v následujících intervalech. V období mezi 50. a 54. rokem života je doporučeno provádět test na okultní krvácení do stolice každoročně, od 55 let výše pak ve dvouletém intervalu. Bohužel TOKS sám o sobě nestačí ke stanovení definitivní diagnózy. Je-li výsledek testu pozitivní (tzn. jsou-li ve vzorku stolice nalezeny stopy krve), bude Vám poté doporučena kolonoskopie. Ta jako jediná totiž dokáže odhalit přesnou příčinu vašich potíží.

O screeningové kolonoskopii hovoříme tehdy, pokud se rozhodnete TOKS úplně vynechat. Doporučený interval mezi dvěma screeningovými kolonoskopiemi je až 10 let, neboť kolonoskopie poskytuje mnohem spolehlivější výsledky vyšetření. Pokud při tomto vyšetření není odhalen ani polyp (výrůstek, z něhož by se mohl vyvinout zhoubný nádor), pak máte vysokou míru jistoty, že rakovina tlustého střeva a konečníku vás během příštích deseti let nepostihne.

Test okultního krvácení do stolice (TOKS)

Test okultního krvácení do stolice (TOKS, nebo také v angličtině FOBT) je jednoduchý a zcela bezbolestný. V praxi obnáší pouze odběr vzorku stolice, ve kterém lze následně chemicky odhalit pouhým okem neviditelné stopy krve (příměs krve může signalizovat zhoubný nádor střeva). Vzorek si odeberete v klidu domova sami, dle doporučení vašeho lékaře. U moderních typů TOKS odpadá rovněž potřeba držet dietu, protože výsledky těchto nejnovějších testů již nejsou ovlivnitelné konzumací jistých druhů potravin.

Vlastní odběr vzorku stolice bývá velmi jednoduchý a dobře ho ilustruje například tento návod ( PDF soubor, 595 kB). Pro zajímavost se můžete podívat i na to, jak vypadá postup při vyhodnocení testu u lékaře ( PDF soubor, 426 kB).

Značnou nevýhodou TOKS je fakt, že přítomnost krve ve stolici nemusí ještě souviset právě s kolorektálním karcinomem. TOKS rozhodně není „testem na rakovinu“! Pozitivní výsledek testu může signalizovat „pouze“ přítomnost polypů, Crohnovu nemoc, či divertikulitidu. Je-li TOKS pozitivní a Vy chcete mít jistotu, že rakovina tlustého střeva a konečníku vám nehrozí, pak Vám nezbývá nic jiného, než se objednat na kolonoskopii. Jednoznačně však platí, že jakákoli prevence je vždy mnohem lepší než vůbec žádná prevence. Právě test na okultní krvácení ve stolici představuje základní minimum, které pro sebe můžete v tomto směru udělat.

Odběr vzorku pro test okultního krvácení ze stolice – ilustrační video

Poznámka: V odkazovaných PDF souborech i na videu je uveden příklad jednoho z více dostupných testů. Při odběru vzorku se vždy řiďte pokyny svého lékaře.

Proč se účastnit kolorektálního screeningu? Zkušenosti Miroslava Etzlera

Screeningová kolonoskopie

Screeningová kolonoskopie je po všech stránkách jednoznačně spolehlivější vyšetření než test okultního krvácení do stolice (TOKS). Během kolonoskopického vyšetření lze dokonce odstranit i podezřelé výrůstky (polypy) ve střevě, čímž se pacient vyhne klasické operaci, která s sebou přináší nemálo starostí. Pro některé lidi kolonoskopie nepředstavuje v podstatě žádný výraznější problém, zatímco jiní jí naopak považují za velice nepříjemný zážitek. Díky tzv. analgosedaci (kombinaci analgetika se sedativem) však lze dnes zmírnit bolestivé pocity u citlivějších jedinců, kteří pak tuto původně obávanou proceduru zvládnou bez jakéhokoli strádání. Krajní variantou je potom celková anestezie.

Kolonoskop je speciální typ endoskopu (lékařský přístroj, který se skládá z optického aparátu upevněného na konci „hadice“ a monitoru). Hadice kolonoskopu má průměr zhruba dětského malíčku a měří asi jeden metr na délku. Při vlastním kolonoskopickém vyšetření je tato „hadice“ velmi opatrně zavedena do konečníku a následně dále do tlustého střeva. Díky citlivému optickému systému pozoruje lékař na monitoru reálný obraz stavu tlustého střeva a dokáže bezpečně rozpoznat i taková onemocnění, která by neodhalil ani rentgen. Kolonoskop navíc umožňuje odebrat i vzorky tkáně pro další posouzení, a dokáže také rovnou odstranit (vyříznout) nežádoucí polypy: kolonoskopické vyšetření Vám tak může zachránit život, aniž byste v budoucnosti museli podstupovat daleko rozsáhlejší chirurgický zákrok.

V průběhu kolonoskopie zpravidla pohodlně ležíte na levém boku a jste personálem podrobně informováni o všech následujících krocích. Samozřejmostí je nitrožilní injekce proti bolesti. Ještě před samotným vyšetřením je však velmi důležité dodržovat veškeré pokyny, které dostanete v rámci přípravy na vyšetření (například pitný režim, vyprázdnění pomocí projímadla). Bylo by totiž jistě zbytečné podstupovat kolonoskopii opakovaně jen kvůli tomu, že jste se poprvé na vyšetření dostatečně nepřipravili.

Screeningovou kolonoskopii provádí kvalifikovaný gastroenterolog. Celá procedura obvykle trvá kolem dvaceti minut. Dalších minimálně třicet minut je pak vyhrazeno pro odpočinek, který si určitě dopřejte i po celý zbytek dne. Výsledek byste se měli dozvědět ihned, nebo do několika dní (bylo-li nutné vzít vzorky). Jíst a pít můžete okamžitě, nicméně alespoň do večera je ještě vhodné volit spíše dietnější potraviny.

Volba konkrétního screeningového centra je jen na Vás. Můžete přitom využít seznam akreditovaných center.